V přírodě.

Vilém Ambrož

Mocný Bože, Tvůrce všehomíra, na nějž cherub hledem žasným zírá, z prachu země zdvíhá zraky svoje k Tobě prachu syn! Nehleď jeho vin – přijmiž v oběť lásky jeho znoje! Jako slunci květina se klání, jako k moři spěje toků voda, tak jen v Tobě duše bohorodá hledá klidu, najde blahé stání. K Tobě spěji – však co vázne noha? Proč se lekám blažené té pouti? Proč jen váhám v nebes kraje plouti, patřit ve tvář věkověčna Boha? – Ach, vždyť nelze lidské nestateči božskou stať zříť v časném putování, jenom odlesk z nebeských to bání značí věčnou krásu pozdálečí. A ten lesk, jejž božská ruka snová, mocným žehem ve všem tvorstvu plane, dech to Boží veškerenstvem vane, přírody jej tajné lůno chová. Odhal, Bože, převelebné taje, přírody jež kryjí svatostany; veď mne šíré světa ve prostrany, by mne oslonil jas s nebes kraje! Ó, dej patřiť tvorstva divy tvoru, pro nějž mocnosť Tvá svět všechen zděla! Dej, by věkoslávu hlasně pěla duše vděčná světa po oboru! Ve hlubiny moudrosti Tvé věčné, v slávu všemocnosti nekonečné, jakou hlásá tvorstvo všehomíra – hlediž duše má! Bože, milosť Tvá budiž hvězdou mi a svatá víra!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

147. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 181. Oceane, kdož ti roven v hloubi? (František Sušil)
  2. IV. Slunce. (Vincenc Furch)
  3. MARII. (Václav Jaromír Picek)
  4. 1. Milosti, tys nejvonnější (Jaromír Březanovský)
  5. Do výše vzletni... (Vojtěch Pakosta)
  6. VANDA. (Otakar Červinka)
  7. XIV. Jak větérek na mráčku zlatém (Vítězslav Hálek)
  8. XIV. Viz, mé dítě, jak se země (Boleslav Jablonský)
  9. 106. Blaze bývá na přírody lůně, (František Sušil)
  10. ANDĚL STRÁŽCE. (Václav Jaromír Picek)