Dítko.

Vilém Ambrož

Z tvých očí září nevina, tvou slastí dobrý Bůh; ctnosť touha tvá jest jediná, ty hříchu neznáš dluh. Kol rtíků pochoť blahostná, neb čistý jich je prah, a líčka tvoje mladostná aj, růží zdobí nach. I anděl s nebe sestoupil, jenž tvůj vždy střeže krok, by v svatyni se nevloupil snad blaha tvého sok. A nežije-li také v nás tvá, dítko, podoba, tu nedá se – toť Pána hlas – nám rajská ozdoba. Aj dítko, zřím-li na tebe, jsa vzdálen neviny, jak zatoužím tu do nebe, ach – dalek otčiny!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

300. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  2. Nepromluvné přírodě ty knězem (František Sušil)
  3. 157. Když tě smutek jímá, kdy kalí se ti obloha mračnem (František Sušil)
  4. 8. Náděje. (František Sušil)
  5. Znáš tu zem? (Jan Pelíšek)
  6. Lílije, vy děvy milostkvoucí! (František Sušil)
  7. HOD (Xaver Dvořák)
  8. 38. Vyvolenci v novém zákoně. (František Sušil)
  9. 180. Svatý Pavle, ty má věčná chválo, (František Sušil)
  10. Nepomucký Jene, svatých druhu, (František Sušil)