Mám hlavu těžkou sněním.

Růžena Jesenská

Mám hlava těžkou sněním a srdce plné tuch Pojď, ukaž mi, kde člověk a kde začíná Bůh. Kdo končí svět a život, co víc jo – hmyz neb květ, rej modré hvězdy nocí neb tichý ptáka let. Že činí jednu píseň i s mým na prsou tvých ty všecky žití tóny – Bůh mluví každým z nich? Pak žít chci, žít, ať tluče mé srdce – tvého druh, jak slavík v letní noci: i jím promlouvá Bůh. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

123. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na moje když víčka sletí... (Růžena Jesenská)
  2. SKLAMÁNÍ. (Otakar Theer)
  3. DO ALBA.... (Jaroslav Vrchlický)
  4. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  5. HLAS JARA. (Zikmund Winter)
  6. NA STARÝ KLEN (Stanislav Kostka Neumann)
  7. Vždy pozdě na podzim a příliš skoro z jara (Adolf Racek)
  8. Co as moje srdce mučí... (Adolf Heyduk)
  9. V sadě. (Růžena Jesenská)
  10. Finale. (Jaroslav Vrchlický)