Když jsi mi čítával...

Růžena Jesenská

Když jsi mi čítával! Já slyším znět hlas tvůj až sem, kde ticho jest jak v tůni, ach, ano, vím, jen jaro má svůj květ, jen jaro má svou teplou šťastnou vůni. Teď sama čtu a slyším smutně znět ty jezy, jezy jako v tichém pláči, tvůj umlk’ hlas a opad’ růže květ, a cesta má se do soumraku stáčí. Když jsi mi čítával! Že stále znět tvůj bude hlas, mně v radosti se zdálo, a neviděla jsem, jak vadnul květ a naše slunce v krvi umíralo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

370. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzpomínka. (Bohdan Kaminský)
  2. PÍSEŇ SENTIMENTÁLNÍ MAŠKARY (Viktor Dyk)
  3. První kapitola. (Josef František Karas)
  4. JESEŇ V DUŠI. (Irma Geisslová)
  5. MLADÁ RYBÁŘKA (Karel Dostál-Lutinov)
  6. 52. Netřeba jen jaro chválit – (Josef Uhlíř)
  7. Jarní píseň před zimou. (Jaroslav Vrchlický)
  8. MOTIV Z BŘEHU. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V PODZIMNÍ NOCI. (Hanuš Jelínek)
  10. MŮJ IDEÁL. (Adolf Brabec)