Zpět zavolat bych v náruč svoji chtěla...

Růžena Jesenská

Zpět zavolat bych v náruč svoji chtěla přes červánkově zlaté břehy země ten včerejší den, kdy se potápěla jak slunce zářící má duše ve mně. Kdy jako poslzený ostrov tmavý se vzdalovala od nás tíha žití, a já v tvém mlčení a sklonu hlavy postihla zázrak, kterým nebe svítí. A zvony objaly nás mořem písně tak smiřující, zahřáté a slavné, a mrak, jenž cesty zatahoval přísně, nám zmizel, jak když vzduchem křídlo mávne. Kvetoucích zahrad bílá dálka předla nás ve svůj závoj zadřímlý a vonný, tvá duše nade mne svá křídla zvedla, ach, zadržet bych chtěla chvíle ony! Ten nesmrtelný včerejší den zmnožit, jak jabloň květy, jako drozd své sloky, pod křídly tvými báseň svoji prožit – své bouřné dny a utišené roky.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

259. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXXIX. Již ve vísce mezi bory (František Ladislav Čelakovský)
  2. NALADĚNÍ. (Antonín Klášterský)
  3. XIII. (Karel Sabina)
  4. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  5. V dnech těžkých soumraků... (Bohuslav Květ)
  6. VEČERNÍ CHVÍLE. (Jan Červenka)
  7. Slavnost jara. (Zikmund Winter)
  8. SAMOTA (Jaroslav Vrchlický)
  9. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  10. 7. Zpívej žalmy, hudej zvuky Páně, (František Sušil)