Píseň o divokém máku.

Růžena Jesenská

Ó noci dlouhé, opuštěné, ó tůně tmavé, hluboké, ó slzy, vryté do kamene, ó hvězdy, hvězdy vysoké, ó cesty, v dálku naznačené, kde hoří máky divoké! Já neviděna půjdu tiše na ústech s věčným polibkem – a jako v moře hluboké když padne smutná hvězda s výše, tam zapustím své Srdce v zem, kde hoří máky divoké. Tak Ono kvetlo, krev svou dalo tak Ono tvou se číší stalo, když slunce hořce zapadalo, jak máky žhavé, divoké. A vzroste v snění bezejmenné tvé věčné lampy rudý svit, jak strašné bylo, zapomene, ach tebe, tebe – opustit. Ó hvězdy, hvězdy vysoké, ó slzy vryté do kamene, ó máky žhavé, divoké!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

788. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLUNCE VYŠLO! (Karel Boromejský Hájek)
  2. PÍSEŇ (Růžena Jesenská)
  3. Noční chůze. (Adolf Heyduk)
  4. TANEC NA HORÁCH. (František Taufer)
  5. ZŘÍCENINA (Jan Opolský)
  6. Bílá kněžna (Rudolf Medek)
  7. TAJEMSTVÍ BOLESTI. (Otokar Březina)
  8. PÍSNĚ VEČERA. (Jan Wojkowicz)
  9. JEZERO (Rudolf Medek)
  10. Děvín (Rudolf Medek)