Hubičky.

Růžena Jesenská

Hubičky pršely, ty jsi je bral a dal, ani se nezeptal: „Chcete-li?“ Něco jen divného v srdci ti začlo bít, jako bys nemoh’ žít bez mého. Mně bylo u tebe, jako bys tisíckrát mohl mne s sebou brát do nebe. Ach, já si vzpomněla, až zhasly hvězdičky, že jsem ty hubičky – nechtěla!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

hanička, jeníček, hubička, růžička, hanna, panenka, srdéčko, srdíčko, děvčátko, janíček

195. báseň z celkových 475

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXIX. POMOC PRO NÁRAMNOU LÁSKU. (František Ladislav Čelakovský)
  2. Měsíček je už vysoko, (Gustav Dörfl)
  3. Ta láska! (Hanuš Věnceslav Tůma)
  4. 53. Smutná láska. (František Jaroslav Kamenický)
  5. CHCEŠ-LI, NEBO NECHCEŠ. (Josef Václav Sládek)
  6. ZA TICHÉ NOCI (Josef Holý)
  7. NE, TY TO NEPOVÍŠ... (Bohdan Kaminský)
  8. Odbytá. (Bohuslav Čermák)
  9. LVIII. Byl večer rozchodu; a my jsme (Josef Uhlíř)
  10. Opuštěný. (Boleslav Jablonský)