POD HORAMI.

Růžena Jesenská

Zde stojím pod horami zatmělými a zamlklými, v nichž tisícletí a tisíciletí pne se němě k výši. I ptáci, kteří do těch stínů letí, jsou oddaně a zamyšleně tiší, jak šerá kleč, jak kámen poslední, jenž ostře do modra se vrývá. Odplulo slunce polední, zmizelo jako lampa zázračná... Ballada naše zazlacená, oblačná kdes v odcházení teskně zpívá – a vroucně veliká jak Sen a srdce tep v prostoru zaniká. Zálivy jezer teple modrají se v prohlubních, a výšky nejvyšší jsou led a sníh, a nikde člověka ni hlasu. – Jak přitahuje onen led a sníh a věčný klid, v němž slyším srdce bít! Přijímám úžasného ticha krásu v pokoře jako před nejvyšším ritem vysněné pravdy! – Smírné hvězdy v prsou buší, a důvěrně a svátečně v tom šeru skrytém má duše potkává se s tvojí duší.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

488. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JSEM ZAJAT! (František Eisler)
  2. MĚSÍC (Xaver Dvořák)
  3. ZBLOUDILÍ. (Xaver Dvořák)
  4. NA VÝŠINÁCH (Otokar Fischer)
  5. lidé s modrými konvičkami (Stanislav Kostka Neumann)
  6. KOŘIST DUŠE. (Antonín Sova)
  7. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)
  8. PUNKVA. (František Taufer)
  9. FEÉRIE. (František Rybář)
  10. ZLOMENÝ ROZMACH (Arnošt Procházka)