Padaly hvězdy...

Růžena Jesenská

Padaly hvězdy, jako když zlatým zapláče deštěm nebeský strop, a já jsem snila: „Hrstkou těch slzí, nebeská sféro, hlavu mi skrop!“ Tichounko v křoví chvěla se píseň, opojný růže dýchala žal, padaly hvězdy zdlouha a světle, stříbrný srpek nad nimi stál. S skropeným čelem zřela jsem k nebi, padaly hvězdy, sršely níž, hasnuly v temnu šumících větví, svitnuvše srdci: „Doufati smíš!“ Daleko bylo tehdá mé nebe, šla jsem mu přece s nadějí vstříc, do srdce mého z očí tvých drahých padaly hvězdy, – – nezhasly víc!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

723. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hvězdám. (Josef Kuchař)
  2. Cestou. (Rudolf Richard Hofmeister)
  3. CHALCEDON (Růžena Jesenská)
  4. Hvězdný mír. (Alfons Breska)
  5. SLOKY. (František Kvapil)
  6. Dvěma nedochůdným kritikům. (Josef Kuchař)
  7. ŽENA – METEOR. (Antonín Jaroslav Klose)
  8. Zvuky noční. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  9. Hovor dvou andělů. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PÍSEŇ MÉHO SRDCE. (Adolf Brabec)