Jsou okamžiky...

Jan Ježek

Jsou okamžiky v žití smrtelníků, kdy člověka již pranic netěší, kdy sténá jen pod tíží břemene, jak kajicník než kněz ho rozhřeší. Kdy celá příroda tak zasmušilá a děsné ticho v širém okolí, kdy slza za slzou mi z oka kane, jak prodlévám-li svatém na poli. Kdy zdá se mi, že mžikem sletí blesky, svůj hrůzný jícen že otevře země, že nebe sřítí se tam do propasti – a srdce rázem pukne ve mně.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

471. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  2. Pod obrazem sv. Cecilie. (František Leubner)
  3. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  4. Prohlášení, že náš nejmilostivější Král František po nebezpečné nemoci uzdraven jest. (František Alexandr Rokos)
  5. VELKONOCE MÝCH MRTVÝCH (Antonín Sova)
  6. POHŘEB SEBEVRAHA. (Ferdinand Tomek)
  7. Smrt a skřivan. (Jaroslav Vrchlický)
  8. GOTIKA VĚČNÁ. (František Táborský)
  9. Pastýřova nedělní píseň. (Ludvík Uhland.) (Josef Kuchař)
  10. O hodinkách. (Ladislav Quis)