NA PAMÁTKU

Alois Jirásek

Tam stojíš u háje a naposled mé oko po tobě se obrací. Zřím bledou líc a lásky plný hled, i úsměv se mi v pamět navrací tvůj poslední – Tvá bílá kyne ruka – již jdu – Ó příteli, můj příteli! Žloutnoucí stromy teskně šuměly, a v duši vzešla trapné tuchy muka. Až přišel máj. – Mně květem jabloně zář okna tvého rudá kynula. Já uzřel tě – tvář v tenké zásloně tvé ku hlavě se kvítka vinula, a svíce u rakve; kol všichni v pláči. Můj Bože! čelo ledné, němý ret – zas cítím srdce bolestí se chvět, zdaž slza hořká povědět vše stačí?! Tě vídám v teskné chvíli samoty, kdy písně tvé mi zní a budí žal jak děti krásné, smavé siroty, v něž tatíčkův se přítel zadíval. Zas zavedou mne mládí ve pohádku, s níž v hoři jen se duše rozstane. – Ó příteli můj, drahý Bohdane, ten šerý květ ti světím na památku!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

354. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  3. V JESENI. (Jaroslav Vrchlický)
  4. S PADAJÍCÍMI KVĚTY. (Jan Červenka)
  5. Andante. (František Táborský)
  6. Květy opadaly. (František Sís)
  7. Ó NEVĚŘ! (Ruda Mařík)
  8. XIII. Dávných snů viděl sem státi (Vincenc Furch)
  9. TULÁCI. (Karel Červinka)
  10. PODZIMNÍ DÉŠŤ. (Karel Červinka)