SMUTEK.

Sigismund Bouška

Ten smutek, kde se vzal? jak obrovitá vlna vstal, z vod roviny se přísně vztýčil, tam ze dna moře, z hlubin klíčil a rostl, rostl v šíř a dál. Ten smutek jako mlha byl, tak neprostupně kol se slil a na mou padl duši, tak jednotvárně v moji leb jak v černou rakev tupý hřeb svým steskem stále buší. Sed u mne, věrný je to druh, tvář přejel chladnou dlaní, kol očí temný napsal kruh, dal srdci vzpomínání, a sedí němý, nezná slov, je chladný jako mrtvý kov a oheň k srdci vhání.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

francie, veličenstvo, napoleon, tuilerie, císař, revoluce, bourbon, paříž, rus, robespierre

293. báseň z celkových 535

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DANTON. II. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Nálada. (Viktor Dyk)
  3. HLAS ZE SIBÍŘE. (Antonín Sova)
  4. LÁZEŇ (František Gellner)
  5. VII. VLASY. (Josef Svatopluk Machar)
  6. IX. HORROR VACUI. (Josef Svatopluk Machar)
  7. NA ELBĚ (Jan Opolský)
  8. OSUD (František Gellner)
  9. SAVELIJ (Josef Svatopluk Machar)
  10. ZA DNE A NOCI. (Jan Červenka)