ZDROJE PÍSNÍ MÝCH...

Josef Kalus

Zdroje písní mých nic nezahluší: Bůh sám u kolébky jejich stál, duhu krásy rozepial v duši, písní jak hvězd v nitro nasypal, v jejich slokách tepny země buší, tvůrčí radost, tvůrčí ples i žal Čistý souzvuk jejich neporuší kamení déšť ani pomluv kal: tryskají a perlí ve života hluši. Smrt jen zasype mých písní zdroje, přetne zlatou šňůru s perlami: v kraj se rozlétnou jak včelek roje, jak paprsky jitřní horami, vletí za dívkami do pokoje, k hochům pod vonnými lipami, na rty žnečkám za letního znoje Svými žaly, plesy, touhami žít v nich stále bude srdce moje.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

975. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chudobky písní. (Julius Alois Koráb)
  2. DOMOVINĚ. (Karel Vojtěch Prokop)
  3. Průvodkyně. (Adolf Heyduk)
  4. Družky duše. (Adolf Heyduk)
  5. SLOKY. (František Kvapil)
  6. U horských srázů. (Adolf Heyduk)
  7. Vlasti. (Adolf Heyduk)
  8. EPILOG. (Antonín Klášterský)
  9. Jako skřivánek jsi vzletla... (Adolf Heyduk)
  10. VI. Noční skřivan. (František Táborský)