XII. Já dosud neviděl pláň moře,

Josef Kalus

Já dosud neviděl pláň moře, ni alpských sněhů, Apenin, s Montblanku plápol ranní zoře, háj pinií, ni cedrů stín. Mých očí panorámou stálou jen rodný kraj v objetí hor, pěnící potok pode skálou, plující mraky přes obzor. Leč v obraz ten s nadšením stále nořívám jiskry pohledu, zapomněť v rodné kráse malé té cizí velké dovedu!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1616. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SMRÁKÁNÍ. (Hermor Lilia)
  2. CHÓR JARNÍCH VOD. (František Taufer)
  3. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  4. MIMI (František Zavřel)
  5. BONE VENTE! (Rudolf Medek)
  6. ORLÍ JÍZDA. (Antonín Sova)
  7. HOROUCÍ NÁPOJ (Rudolf Medek)
  8. HOLUB POSEL (Jan Opolský)
  9. V LISTOPADU... (Růžena Jesenská)
  10. PUNKVA. (František Taufer)