III. Nad horami oblakové

Josef Kalus

Nad horami oblakové slétají se v sněm, v zdobě zlaté, purpurové, v rouše bělostném. Nebem krouží jako víly, když se sejdou v ples, jako by se vůní spili, kterou dýchá les. Jednou jeden zamračený připojil se k nim, šat a závoj nezdobený svitem slunečním. Zahřímal a mračil čelo, z oka sypal blesk, a v mžik celé nebe hřmělo jemu na potlesk. Bouřně smlouvali se spolu, slavně radili, na konec pak proudy dolů deště vylili. A tak rozešel se v míru oblačný ten sněm, v ústech každý plno chýru: jak skropili zem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ataman, kozák, síč, step, kozácký, ukrajina, dněpr, junák, turek, kyjev

187. báseň z celkových 275

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZPĚV O POMSTĚ ZA IGORA. (Julius Zeyer)
  2. Marina Dmitrevna. (Bohuslav Čermák)
  3. báseň bez názvu (Hanuš Věnceslav Tůma)
  4. Osud. (Antal Stašek)
  5. Nikita. (František Kvapil)
  6. Čechové pod Řípem. (František Chalupa)
  7. SEMIRAMIS. (Karel Leger)
  8. XXI. BALLATA O PODZIMNÍM VĚTRU. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Zimní pohádka. (František Kvapil)
  10. VEČER. (Jan Červenka)