VIOLKA.

Josef Kalus

V lesním zátiší kvete violka, kráčí okolo starý Homolka. Honem ukryje líčko do trávy, by jí neviděl, dědek belhavý. Kráčí okolo mladý Homolka, vypne hlavičku vonná violka. V slunci rozloží něhyplný květ: „Hezký šohájku, pojď si přivonět! Pojď si přivonět! pojď mne zulíbat: budeš do smrti na mne vzpomínat.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

59. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zkazky dědů duší letí (Josef Holý)
  2. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  3. ZA HORAMI, ZA DOLY... (František Serafínský Procházka)
  4. STARÁ SKŘÍŇ. (Antonín Klášterský)
  5. Růžová skála. (Růžena Jesenská)
  6. VEDRO (Stanislav Kostka Neumann)
  7. ÚVODEM (Jiří Mahen)
  8. Lomikarovo alej. (Antonín Klášterský)
  9. Tužba. (Eliška Krásnohorská)
  10. ČARODĚJKA. (Karel Leger)