XXXII. Na Vyšehradě se velká sláva

František Jaroslav Kamenický

Na Vyšehradě se velká sláva Připravuje Libušinu městu: Polský vévoda si za nevěstu Zvolil zpanilou dceř Boleslava. Krása její srdce Mečislava Láskou jala; do Čech koná cestu S četným komonstvem: a jižjiž jest tu! Dubravka mu s rukou srdce dává. Velké věno s sebou veze z Prahy: Stříbro, zlato, perly, kamení, Zvlášť pak jeden klenot veledrahý; Svatý jest to poklad všehomíra, Jeho osvěta a spasení: Blahozvěstná křesťanská to víra!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 3 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

polák, polský, maďar, maďarský, uhersko, srb, uherský, varšava, rus, polsko

117. báseň z celkových 288

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 478. Nemožno tu neslyšeti v dálce (Jan Kollár)
  2. XXXIII. Z krásných choti úst se znáti učí (František Jaroslav Kamenický)
  3. 501. Zdejší chrámy, paláce a síně (Jan Kollár)
  4. LXXXVII. Potem, krví svatá země! (František Ladislav Čelakovský)
  5. Dumka. (Vincenc Furch)
  6. Trębowla. ( Ceyp z)
  7. Dar carevny Ruské. (Simeon Karel Macháček)
  8. Marná oběť. (Vincenc Furch)
  9. Ostrolenka. (Vincenc Furch)
  10. Koliština. (Vincenc Furch)