XLV. Nesmírná se v zemi České zmáhá

František Jaroslav Kamenický

Nesmírná se v zemi České zmáhá Bída – již nastává hlad a mor; Hyne lid i nerozumný tvor; Hospodin se smilováním váhá. Ještě žádná nepřichází vláha Od Šumavy mrakonosných hor; Boleslav vysílá knězstva sbor Do Říma – než Vojtěch jít se zdráhá. Předkládají mu však země bídu, Víry svaté zmar a hynutí, Slibujíce polepšení lidu. Podnět takový a vůle jistá Páně náměstka ho přinutí, Že se k návratu do vlasti chystá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 3 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

130. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Již-li zas ten celý národ český (František Sušil)
  2. 398. A však ještě jiní také jsou tu (Jan Kollár)
  3. LV. Štědrost Boží z nepřebraných skladů (František Jaroslav Kamenický)
  4. Hřbitov. (František Alexandr Rokos)
  5. XXXI. Pevnosť křesťanská. (František Matouš Klácel)
  6. báseň bez názvu (František Matouš Klácel)
  7. Na hrobě Jozefa Dobrovského. (Karel Sudimír Šnajdr)
  8. LXXII. Chládek. (František Matouš Klácel)
  9. Blahoslavenství. (Václav Svatopluk Štulc)
  10. Píseň ponocného. (Martin Alexander Přibil)