72. Příčiny.

František Jaroslav Kamenický

Na našem sadě by tráva Tak bujně nevzrůstala, Kdybych já tam o samotě Tak často neplakala. Lípa naše by tak záhy Nebyla opadala, Kdybych pod ní každý večer Nebyla vzdychávala. I ta skála v doubí by se Nebyla rozpukala, Kdybych na ní při měsíčku Nebyla bědovala. A mé mladé srdce by se Den a noc netrápilo, Kdyby srdci nevěrnému Bylo věrné nebylo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

hanička, jeníček, hubička, růžička, hanna, panenka, srdéčko, srdíčko, děvčátko, janíček

184. báseň z celkových 475

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 53. Smutná láska. (František Jaroslav Kamenický)
  2. Nemoc a pomoc. (Karel Sudimír Šnajdr)
  3. V touze. (Xaver Dvořák)
  4. Jízda ke Skleněné hoře. (Vojtěch Lešetický)
  5. Ještě nebe kryto mraky, (Adolf Heyduk)
  6. CITLIVÁ VEČERNÍ (Karel Havlíček Borovský)
  7. 49. Vždy jeden sen. (František Jaroslav Kamenický)
  8. Opuštěný. (Boleslav Jablonský)
  9. Dumky o jedné chaloupce. (Růžena Jesenská)
  10. Marné. (Hanuš Věnceslav Tůma)