Sloky.

Bohdan Kaminský

To nech, co spí, a mne nech také spát, až ulehnu, a nechoď na můj hrob. Nač probouzet to zašlé jedenkrát, to ztracené z těch dávných, dávných dob. Nech všeho být, mně stačí prostý kříž – já tomu kříži zvykl jsem už v žití a marným pláčem ty to nezhojíš a nevyvoláš, co se v prázdno řítí. A nezašeptej v ten můj chudý rov ni modlitbu, nic nechci, chci jen spáti, mne bolela by hudba těch tvých slov a bál bych se, že ve mne život vrátí. A bál bych se, že se mne spadne zem a že ji střesu i ty stíny s čela, že se to srdce zachví ohlasem – bys ještě jednou je pak umlčela.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

42. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽIVÝM I MRTVÝM. (Bohdan Kaminský)
  2. Když umřel jsi... (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. *** (Augustin Eugen Mužík)
  4. ELEGIE. (Jan Červenka)
  5. BLUDIČKY. (Antonín Jaroslav Klose)
  6. FRAGMENTY Z „BDĚNÍ“ (Božena Benešová)
  7. Z rumů. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  8. NÁŠ OSUD (František Šimeček)
  9. Duma hřbitovní. (Bohdan Kaminský)
  10. Ve chvíli smutku... (Bohdan Kaminský)