V PODLETÍ.

Bohdan Kaminský

Nic nemluví mi k srdci dojemněji, než báseň, kterou spadlý šeptá květ, když stříbrné se krajem mlhy chvějí a tobě vše jen dýše: naposled! – Tak vzpomínám, ó zlaté dítě, na tě. Jak smutno, teskno je teď v rodné chatě a v duši – v duši mráz a led. A hyne vše. List každý ještě v kráse ti zazáří, kdy slunko zlíbá jej, jak duše sledně v oko usmívá se, než navždy klesne v noc a beznaděj. – A celý háj v tom zachvěje se před ní, jak v miláčka by mrtvém retu slední vzdech hynul: – Miluj, vzpomínej! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

31. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. Kde jsme se potkali, to alej byla stmělá (Jiřík Luděk Moravský)
  3. Sonet o romantice citu. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Snové mládí. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. V MÉ DUŠI TICHO... (Bohdan Kaminský)
  6. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  7. Pozdní jeseň. (Adolf Heyduk)
  8. I na vás někdy dojde, verše moje, (Jaroslav Vrchlický)
  9. PRINCEZNO Z POHÁDKY... (František Hais)
  10. ZA PANÍ BOŽKOU VOLDANOVOU. (Antonín Klášterský)