SVÉ SESTŘE, KDYŽ POSLALA MI POSLEDNÍ RŮŽE NAŠÍ ZAHRADY.

Bohdan Kaminský

To jsou ty květy naší zahrady, to je ten dech, svou sladkou vůní známý, to je ta vůně, v níž jsme sedali, když strážný anděl náš byl ještě s námi. A bývaly to chvíle předrahé, bez voněl tiše a ty květy rděly se nachem čistým, když v těch jarních snech jsme v besídku si sedli osamělí. A večer tiše splýval po horách a v každou hruď se tolik štěstí lilo, šum stromů táhlý chvěl se nad námi a klekání kdes v dáli hlaholilo... A jak ty růže vůní dýší kol, mně zdá se, že se s hůry na mne dívá ta jedna tvář tak láskou zářící, ta bílá skráň tak teskně zádumčivá. Ó stíne drahý, co tvůj velký dech a co tvé bílé čelo chce teď u mne, co na skráni vlídná ruka tvá a co tvé oko ovlhlé a dumné? Ó že zase, zase musím zřít, jak čelo tvé se stínem teskným halí a jak jsi snila velký, věčný sen a jak tvou rakev květy vystýlali... A jak s tím trpkým, tichým úsměvem v tom loži svém jsi bez pohnutí spala a jak k rakvi víko vkládali, a ty’s jen tiše dál se usmívala. Kde je ta chvíle, v zvonů kvílení když duněly ty těžké, tvrdé hrudy tvůj hrob první travou zarůstá, dál světem bloudí znovu syn tvůj chudý. Teď čelo darmo v dlaň mi upadá nad květy těmi, pozdravem z dáli. Dech růží kolem, ale zdá se mi, jak divným tesknem v duši by mi vály... Ó sestro , v naší zahradě tam po zimě nové růže pěsti, novým jarem krví rozkvetou vždyť pod nimi kdes spí nám naše štěstí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

128. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘÍPITEK STÍNŮ. (Eliška Krásnohorská)
  2. VZPOMÍNKA Z ARKA. (Adolf Brabec)
  3. V pavillonu. (Bohdan Kaminský)
  4. NESMĚLÉ JARO. (František Taufer)
  5. KAPRADÍ (Beneš Grünwald)
  6. PSÁNO O DUŠIČKÁCH R. 1883. (Bohdan Kaminský)
  7. Hořké sonety. (Xaver Dvořák)
  8. JARNÍ VEČER. (Bohdan Kaminský)
  9. Příteli Fr. Prokešovi. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Rovina, rovina... (Růžena Jesenská)