Touha samoty.

Jiří Karásek

Jed ostrý, zahořklý mé nitro prolil zticha, dým černých kadidel v něm zhuštěn zavání – a jenom zdaleka, jak z dlaní světic dýchá to touha bělosti, mdle čistá v zmírání. Ta touha bělosti, jež suggeruje z dáli jak rytmem tušených a neviděných vln, jež hynou ve mlhách, jež únavy kyv stálý touž hudbou provází, v snů závrať, vzdechů pln. A raněn životem a zalit šedí stejnou, jež tvrdě zatíná v snů duhu, lesk a jas své tóny mrazivé hrou krutou, beznadějnou, jak plavec zbloudilý sním v nostalgii zas: že duch můj poznovu si kathedrálu stvoří té hrdé Samoty, již zpupně pobořil, kde světla vzpomínek v lamp starém zlatě hoří, hru lesků lijíce do hrobek mrtvých chvil, té hrdé Samoty, kde vše se zapomene, kde vše se uklidní, čím duch je uštván, chor, jak spí kdes v zátoce vod rytmy zkonejšené, co skály vzdálené rve náraz vln a vzdor.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

44. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁLADA. (Karel Toman)
  2. Soše Narcissa. (Jaroslav Vrchlický)
  3. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  4. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  5. VZPOMÍNKA (Hermor Lilia)
  6. Zlatá moucha. (Antonín Sova)
  7. LETNÍ VEČER. (Louis Křikava)
  8. Píseň po bouři. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V den smíření. ( K. Egor)
  10. Zimní melancholie. (Stanislav Kostka Neumann)