ŽENA – METEOR.

Antonín Jaroslav Klose

Padaly hvězdy. Hleděl jsem na ně zrakem tak toužícím i teskným tak: jako když slza skane nám maně, jako když do hnízda spouští se pták. Je to jak snění, okamžik pouhý: sotva ti zasvitla hvězda, juž hasne, ale v tu duši tvou ryjí se prouhy jejího padání žhavé a jasné. Jak jsem tak na Vás myslil tou chvíli, Pravda mi šeptala, sám nevím proč, –: Ta hvězda před chvílí? Pruh jasný, bílý? Chceš-li ji, pro kámen do bláta skoč!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

770. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Venuše. (Jaroslav Vrchlický)
  2. POESIE. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. 62. a. Kdy hvězdy táhnou zlatý kruh, (Josef Kuchař)
  4. PADALA HVĚZDA... (Antonín Klášterský)
  5. Padaly hvězdy... (Růžena Jesenská)
  6. VEČERNÍ. (Karel Červinka)
  7. Hvězdám. (Josef Kuchař)
  8. Své lampě. (Antonín Klášterský)
  9. VEČERNICI! (Jaroslav Vrchlický)
  10. Střepy. (Jan Daniel Korvín)