JDOU VĚKY KOLEM...

Antonín Jaroslav Klose

JDOU VĚKY KOLEM... Příteli A. E. Mužíkovi.
Jdou věky kolem, duní, hučí a vlekou tíži starých pout, a marně k vzmachu silou prudší svá křídla chtějí rozepnout. V illusích písně, vášní jekem, dnes krví, zítra v květech jdou, kmit září klenou nad člověkem, zrak pod nimi se dusí tmou. Věk v stálém boji kams se ztrácí za vzkřeku lidstva, prokletí – v něm nad myšlénku, snahu, práci, spíš vášeň cíle doletí. Však s ním i zhyne! – Zdálo se mi, že z okna zírám kamsi ven a zrak můj bloudí širou zemí pod dojmy žasna, vyjeven: 48 Jak loutky, lidé hlučnou změtí o hračky, pestrý střep se rvou – a mezi tím cos ve hrob letí velkého s věky nad tou hrou! 49

Kniha Na zemi (1892)
Autor Antonín Jaroslav Klose