SETKÁNÍ.

Alfons Breska

Když teskný měsíc vycházel, k půlnoci do údolí šel. Na hlavě baret plný děr, a na něm chochol z rudých per. Neslyšně stanul přede mnou, stín padl na pěšinu mou, a pravil hlasem posměšným: Já každému jsem prospěšným, kdo v nitru tajně churaví, kde slyšet zvuk je hlodavý... Když odpovědi neslyšel, jízlivý smích mu se rtů zněl. Slídivě oči zelené nahlédly dovnitř v srdce mé. A ke hvozdům se vzdaloval, nad nimiž teskný měsíc plál.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

252. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sám a sám (Xaver Dvořák)
  2. VEČER. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. STARÁ VZPOMÍNKA (Antonín Sova)
  4. TERCINY. (Jaroslav Goll)
  5. RÁNO NA VSI. (Ladislav Linhart)
  6. MELANĚ (Božena Benešová)
  7. NOKTURNO. (Rudolf Illový)
  8. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  9. BLOUZNĚNÍ (Arnošt Ráž)
  10. MĚSTO (Hermor Lilia)