XVII. Posvěcení slávských jinochů.

František Matouš Klácel

Poslyš cnosti svatá, dcéro nebes skvělá, Já tvůj nezkalený cítě oheň v duši, Skládám slib jinochů zasvěcených tobě, Skládám právomilou klatbu a přísahu, Za mnou nesvedený mládeže výbore: „Jak Bůh lidstva otec, soudce je a mstitel, Jak jest stejnorodý duch člověčí nebi, Tak nám hrůzosytá pomsta podrť hlavy, Dřív pak Furie nás rozhořalým bičem Flákajíce celé hoňte po Slávii, Nikdež oddechu víc, nikdy nedejte nám, Ostnem nám řeřavým v tváři vyryjte to: Toť jsou zrádce nebes lidstva ku ouhoně.“ Zbraňtež nám blaženosť lásky pocítiti, Zdál se přáteli nás, děste se panny nás, Zdechnouť zpotvořené kurvy ve náruči, Zdechnouť podnapilým souděno nám budiž, Otrok jestliby kdož z nás pronajal sebe, Přízeň pýchy loviv právo tupil svaté, Odbojník vědomý pravdy a dobroty, Neb kdo v čas zavolán své dluhy zpláceje, Věrnou službu konať, srdce by potratil, Všední neb by za chleb svou duši odprodal, Neb zpustil se časem víry a náděje, Žeť kdys ze tmy hrobův povstane lidstvo zas, Tak nám hrůzosyta pomsta podrť hlavy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

380. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XVI.) Bože, otče milostivý (Václav Stach)
  2. N. XIII. Na Otce. (Jakub Jan Ryba)
  3. XXVII.) Bože! tobě vzdáváme (Václav Stach)
  4. IX.) Bože tys můj, (Václav Stach)
  5. PÍSEŇ V ČAS VÁLKY A POHROMY (Karel Dostál-Lutinov)
  6. I.) Otče náš dobrý Pane! (Václav Stach)
  7. XXXIII.) Před tebou se zde koříme, (Václav Stach)
  8. Spravedlnost boží. (Bohuslav Tablic)
  9. Důvěra v Boha. (Anna Vlastimila Růžičková)
  10. Otče náš, jenž jsi v nebesích. (E. Antonowicz)