Ráno.

Antonín Klášterský

Dyž sem šel s Mankou z muziky, lidi huž stávali k práci, venku se pjekně bryjdilo, tůlik huž zpívali ptáci. Já sem je s Mankou poslouchal, bula to veliká krása, cítil sem, ve mňe teký tak něco že zpívá ha jásá. Manka mňe pádla na prsa, šáteček muchlala v pěsti, tichounce, tiše plakala ze samý lásky ha chčestí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

24. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zpěvačce chodských písní. (Antonín Klášterský)
  2. JURAJDA. (František Táborský)
  3. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  4. Když se nástroj rozletí... (A. K. Lešan)
  5. STARÁ NOTA. (Josef Václav Frič)
  6. Památce Baarově. (Antonín Klášterský)
  7. Pohřeb. (Antonín Klášterský)
  8. Povzdech. (Antonín Klášterský)
  9. ÚVODEM (Jiří Mahen)
  10. 246. Ty’s umřela; v mých ňadrech bolest vzplála, (Adolf Heyduk)