TEN NEPOCHOPIL...

Antonín Klášterský

Ten nepochopil krásu žití, kdo neměl nikdy hořkých chvil a těch, kdy slza v oku svítí, jak z rána květ bys porosil. Ach, jenom ten, kdo v dlouhé noci jen ten ví, co je vzkřiknout moci tak z celé duše: Den je, den! Jen ten, kdo bouř zná, vír a shony, ruch práce, kterou duch je spit, ty podvečerní může zvony v jich celé hudbě pochopit. A tón jich v duši, když až zhynul, se zadívati v stmělou pláň, dnu žehnat, který právě minul, a spokojený sklonit skráň.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

211. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Večer teprv. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Bílá sobota. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XXX. Noc byla krásná, průhledná – (Vítězslav Hálek)
  4. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  5. Noci před smrtí. (Bohdan Kaminský)
  6. PIA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Šerá noc a truchlivá, (Rudolf Mayer)
  8. Pěvcům. (Eliška Krásnohorská)
  9. Jak opozděný motýl. (Herma Pilbauerová)
  10. BUBENÍK BUBNUJE... (Jiří Mahen)