NOVÝ DOMOV.

Antonín Klášterský

Jak byl by zmládl celý boží svět. Mez byla žlutá, strom byl jeden květ, tam hloh, tu višně, a když přišla ves, tu zevšad bylo cítit modrý bez. Vždy dál a dále vidět bylo v pláň, jíž lesné pásmo lehlo zrovna v skráň, jak modrá vlna táhse jeho pruh, a ona chtivě ssála ostrý vzduch. Kočár jel rychle, všecko létlo zpět, hned pole, luh a draha, cesty hned, teď dvůr, teď víska, ale vše jen mžik, co zaštěkpes a zvedse dětí křik. A nyní zámek spatřil očí chvat, měl rudou střechu, bílých oken řad, v stromoví starém dopola byl skryt, hle, nový domovjak se nezachvít? Ach, nový domov! A co čeká v něm? Povinnosť služky s věčným neklidem, snad rozmar pánů, hanba, ostří slov za skývu chleba a za teplý krov. Tu zvážněla a zbledla její líc. Však vlaštovky dvě jásaly vstříc jak pozdrav štěstí, volnosti sám dech ó, kéž to všecko mají na křídlech! Ach, nový domov! – drahý tichý kout, své práci žít a děcku přivyknout, či zasa záhyvracet se tu zpět, a před sebou mít zase širý svět?! A vlaštovky jak táhnou v chladu i čas, kdes v dáli hnízda nová hledat zas, vydány mrazu, bouřím, vichrům, tmám, jítkam, ach, kam? – to snad Bůh jen sám!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

227. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Buď zdráva mi, révo! (Antonín Klášterský)
  2. V lesích domova. (Adolf Heyduk)
  3. NAD KNIHOU ŽITÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Jest život bludištěm, i když je svitý ( H. Uden)
  5. Co zápasu je tu a zádavy! ( H. Uden)
  6. VLAŠTOVKY. (Antonín Klášterský)
  7. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  8. Sonet de vanitate. (Josef Svatopluk Machar)
  9. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  10. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)