Z VLAKU.

Antonín Klášterský

Po kraji lesných kopců jedem, na druhé straně širý luh. Říčka se kroutí lučin středem, zoraných polí tmí se pruh. Ves kmitne skryta za topoly, kostelík svítí na stráni. Dědouš se jakýs, opřen holí, v dál dívá, zrak si zaclání. A pole zas. Houf dětí výskne, jež pasou blízko u trati: mlýn zamihne se, rybník blýskne, kříž v poli spatříš zapláti. A chvílemi se z parostroje dým bílý v luhy vyvalí a letí nízko, jak by roje vil bílých z lesů prchaly...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

656. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. USCHLÝ STROM. (Antonín Sova)
  2. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ĎÁBELSKÁ SONÁTA. (Jan Opolský)
  4. Panský dvůr. (Jaroslav Vrchlický)
  5. KRAJINA U JINDŘ. HRADCE (Antonín Klášterský)
  6. Sonet z vesnice. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  8. KRAJINA (František Gellner)
  9. báseň bez názvu (Karel Leger)
  10. KRAJINA POD LIPNICÍ. (Jaroslav Vrchlický)