PSÁNO PO SNU, V NĚMŽ SE MI ZDÁLO, ŽE JSEM OSLEPL.

Antonín Klášterský

Mně je dnes, jak bych zabloudil byl v lese. Ten hluboký a temný, listí třese se bez ustání, a mně zdá se, davy to kolem, davy šeptají, se radí, co počít se mnou, jak mě světla zbaví. Jsem souzen – vím – a slyším sykot hadí. A každá větev, v záři světla klamné jež vyčnívá, si ukazuje na mne, a každá snět, jak ruka svalovitá, mi brání dál, mě zdržuje a chytá, když prchat chci. A prchám... Pot se slívá mi na čele, a dlaň má oči skrývá, neb světlušky, jež větví na pokraji si sedly, uhly žhavými se zdají, jež namířeny na mě. Prchám stále a nevím, dojdu k chatě nebo skále; teď klesám, kořen jako had se natáh’ mi do cesty; již zvedám se, a v patách že kdos mi, slyším. Pádím – kroky za mnou. Jim neuniknu – vím – leč s touhou plamnou dál letím, dál a nemám ani síly se ohlédnout, kdo v stopách mých to pílí, jen jeho stín, tak příšerný a dlouhý, s mým křižuje se za měsíční prouhy. Teď nelze dále – padám v hluché tiši. Sto větví kolem na pouta se spletlo, jsem svázán již, a kroky stále bližší, co ležím tu a chroptím: Světlo! světlo!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

435. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Včelky se v hlavě mé rojí. (Josef Holý)
  2. Přibitý pták. (Antonín Klášterský)
  3. Někdy... (Jaroslav Vrchlický)
  4. In doloribus. (Xaver Dvořák)
  5. V pochybách. (Rudolf Pokorný)
  6. PO BOUŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. VIDĚNÍ. (Adolf Červinka)
  8. Má oběť marna jest a marno vše, co zpívám... (Jiřík Luděk Moravský)
  9. Koruně sv. Václava. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Tři stíny. (Jaroslav Vrchlický)