NALADĚNÍ.

Antonín Klášterský

Jak v parno chlad když dýchá, jak klid když v světě šírém! Nám po dnech těžkých zticha se duše plní mírem. A zas tak volno je mi, jak nebylo už léta, jak když to jako k zemi sám anděl snění slétá. A je mi, v snách co tonu, jak když to z prsou mojich teď zní ten hlahol zvonů po všech těch dlouhých bojích. A je mi, zrak-li zvednu, ku hvězdnatému moři, jak když mi po všem bědnu ty hvězdy v prsou hoří!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

145. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Slavnost jara. (Zikmund Winter)
  2. Vzduchem hučí to a zvoní, (Jan Neruda)
  3. JAK DŘÍVE ZAS... (Karel Babánek)
  4. Po vichřici. (Jaroslav Vrchlický)
  5. KLID. (Jaroslav Vrchlický)
  6. V dnech těžkých soumraků... (Bohuslav Květ)
  7. Zvony. (Emanuel z Čenkova)
  8. Bílá sobota. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  10. Zvonů píseň. (Růžena Jesenská)