PODZIMNÍ NOC.

Antonín Klášterský

Byla noc světlá podzimní, život když vzbudil se ve mně; v měsíci dvůr a v měsíci sad, jeho pruh na mou kolébku pad’, na čelo uleh’ mi jemně. Byla noc smutná podzimní, se stromů padalo listí; a jak jsem snil svůj nebeský sen, slyšel jsem v snách ten tesklivý sten, a jak to šumí a svistí. Od těch pak dob a na věky již, příčinu sotva kdo tuší, světlo tvé nosím vždy na líci, chladný můj, ubledlý měsíci, a ten šum teskný v své duši.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

63. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  2. ÚTĚCHA (Stanislav Kostka Neumann)
  3. JDE PODZIM DUŠÍ MOU... (Bohdan Kaminský)
  4. PÍSEŇ. (Adolf Brabec)
  5. V KVĚTNU 1901. (Antonín Klášterský)
  6. Tucha probuzení. (Jaroslav Vrchlický)
  7. JIŽ SE PŘIPOZDÍVÁ (Adolf Brabec)
  8. 10. V les nejhlubší si také jednou zajdu, (Vojtěch Pakosta)
  9. KLIDNĚ SPI. (Josef Václav Sládek)
  10. BYL VEČER UŽ... (Karel Babánek)