Podzimní jitro.

Antonín Klášterský

Podzimní jitro stromy a keři prosvítá v lesů zákoutí, a už jak zas by v stínu a šeři, ve mraku chtělo zhasnouti. Mraky se honí s olovnou tíží, jakoby nesly v nitru sníh, nahý strom v smutných dumách se shlíží v nečistých deště kalužích. Sychravo, vlhko. Kam se zrak dívá, ospalé, pusté lesy zřím... Kdosi jde cestou. Však zas už splývá postava jeho v mlhy dým. Sežloutlé listí dávno je dole, po lesích větrem rozváté, haluze k nebi přímé a holé trčí jak ruce rozpjaté. Jenom ty duby listem svým chřestí, netratí jara ozdobu: tak si, má duše, vzpomínky štěstí vezmeme s sebou do hrobu. A břečtan strání, skalného zdiva, svěží a krásný teprva, praví mi, že i památka živá mohyly naše přetrvá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

667. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO SLUNNÉM DNU (Antonín Sova)
  2. POSLEDNÍ PROCHÁZKA PARKEM V L......*) (Jaroslav Vrchlický)
  3. Česká vesnice. (Bohdan Kaminský)
  4. MŽIVÝ DEN. (Karel Červinka)
  5. Jarní déšť. (Josef Kuchař)
  6. OHNĚ V POLÍCH. (Karel Boromejský Hájek)
  7. Introdukce do pohádkové noci. (Antonín Sova)
  8. PŘEHÁŇKA. (Petr Křička)
  9. Noc. (Antonín Klášterský)
  10. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)