Láska a květiny.

Antonín Klášterský

Láska a květiny! Kde že jich není? Trochu té zeleni, kvetoucích luk, trochu těch polibků, vroucího snění, trochu těch úsměvů a trochu muk! Třeba svět sestaral v klopotné práci, za strojů hvízdotu, hrčení kol, dosavad na stromech jásají ptáci, do dýmu továren květ dýchá kol. Na srdce ulehá starosť nám všední, jako když napadá na květy prach, nadarmo chráníš se, skrýváš se před ní, do bláta srazí přec křídel tvých vzmach. Ale vždy zbývá přec okamžik světlý, kdy k nám vše mluví zas jak v dětství dnech v oblaku zpěvný pták, dole luh zkvetlý, kdy srdce teplo chce, záři a dech. A kdyby upadl do stuchlé plísně jarý duch lidský a touha a vznět: láska a květiny, ptáci a písně znova by musili obrodit svět!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

176. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY (Viktor Dyk)
  2. V časném jaře. (Bohuslav Květ)
  3. BÍLÝ KVĚT. (Adolf Brabec)
  4. KONCEM DUBNA. (Antonín Klášterský)
  5. Tizianova Flora. (Antonín Klášterský)
  6. Před jarem. (Eliška Krásnohorská)
  7. PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  8. XXIV. Pochvatem jaro odváto, luh pokosen, (František Leubner)
  9. BOŽE. (František Kvapil)
  10. ILLUSE. (Antonín Klášterský)