Růže.

Antonín Klášterský

Nádherné tmavé růže hlava sklání se níž a stále níž, ráno dnes byla ještě smava, nyní ji zvolna vadnout zříš. Za lístkem lístek padá dolů, neslyšíš ani tichý vzdech, budem’ se na ni dívat spolu, a ty svou ruku v mojí nech! Padají lístky, na zem’ kanou, je to jak kapek krve let, jako bych srdce s živou ranou potichu viděl krvácet. Planoucí srdce krásné ženy, hluboké srdce básníka; krásný ten květ je nachýlený, vůně však v prostor uniká. Láska žen velká, myšlénky duchů, třeba hrob zapad’, prach se zved’, do dneška víří v našem vzduchu, do dneška plní celý svět!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

301. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nevzpomínej na mne! (Rudolf Pokorný)
  2. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  3. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  4. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  5. báseň bez názvu (Emanuel Miřiovský)
  6. PŘI ZÁPADU. (Jaroslav Vrchlický)
  7. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  8. UPRCHLÉ NADĚJE. (Josef Kuchař)
  9. ŽIVOTEM. (Adolf Brabec)
  10. PŘÍTELKYNI. (Emanuel Čenkov)