Na košíku v pokoji...

Antonín Klášterský

Na košíku v pokoji dýchají mi květiny, někdy je nám dlouhý den, někdy letí hodiny. Dnes je chmurno, zítra snad vše zas bude zář a svit, nebudem’ se, květiny, moci ho ni nasytit. Záclonou nám problyskne, celá síň se zaskvěje, jako srdce, v které pad’ nový záblesk naděje. Až pak přijde doba mlh, až pak přijde zimní chlad, budeme si, já i vy, na tu záři vzpomínat. Vzpomenete – sladký klam! – také venku sester svých, a já těch, jež venku mráz ubičoval v závějích...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

185. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PADÁ MLHA... (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. VŘES. (Josef Václav Sládek)
  3. Z jara. (Antonín Klášterský)
  4. Letí divá vichřice, (Rudolf Mayer)
  5. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  6. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Motiv národní. (Antonín Klášterský)
  8. Vánoční. (Růžena Jesenská)
  9. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  10. TOUHA. (Adolf Brabec)