Z lesa k polím.

Antonín Klášterský

V lese leží chlad a stíny, v polích leží žár, v lese klid až do hlubiny, v polích žití svár. V ruce květ a v duši nesa hudbu, mír a sen, vyjdu z vlhkých stínů lesa k zlatým polím ven. A když slyším zvonit kosy a tam z dálky hřmít, jakoby to vzdunět kdosi nechal z kovu štít; a když vidím bílé voly v roji černých much, a lid s jařmem práce v poli žhavý dýchat vzduch; a když cítím, že v té zpráhlé hroudě pot se lil: je mi, jak bych měl se náhle stydět, že jsem snil...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

258. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER V ÚNORU. (Josef Rosenzweig-Moir)
  2. VESNICE U ZORANÝCH POLÍ (Antonín Sova)
  3. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  4. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  5. Vzdalující se bouři. (Jaroslav Vrchlický)
  6. SMUTEK PODJESENĚ (Xaver Dvořák)
  7. POLE V ZÁVĚJÍCH. (František Taufer)
  8. V žáru léta. (Antonín Klášterský)
  9. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  10. OBROZENÍ. (Antonín Sova)