Krajina u Labe.

Antonín Klášterský

Kol nízkých domků městem cesta běží. Až za městem je rozhled. Jak pár věží, hle, topoly ční nad nevelkou tůní se slizkým kalem, s bahna silnou vůní. A jako šňůra silnice jde bílá, prach bílý na ní leží nepohnutě, strom stíny nad ní nikde nerostýlá, jen podle ní to právě zkvétá žlutě. A s obou stran jsou luka. Jejich tráva je vysoká a pták v ní zapadává, co hnízd tam as a jaké skryté světy! Skrz dlouhou trávu problyskují květy. Kdes řeka plyne, tu však vidět není; jen luka zřít, kam oko dálku stihá, jich travin vlny, jejich tiché chvění, jak země hruď když v oddechu se zdvihá. A chvěje se to do nezměrné dáli, až zeleň luk, běl silnice, jež pálí tě do oka, když upřeně se dívá, v lem táhlých lesů na obzoru splývá. Před bouřkou právě. Nebe modrošedé. Prach bílý zved’ se. Cosi za ním stená. To zvolna, těžce pavuzou spjat, jede, než přijde bouř, vůz páchnoucího sena.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

25. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JATKY. (Karel Červinka)
  2. Ticho pastvin. (Antonín Sova)
  3. Siesta. (Otokar Březina)
  4. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. báseň bez názvu (Karel Leger)
  6. U DVORCE. (Antonín Klášterský)
  7. TUCHA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Při západu slunce v Želivě. (Antonín Sova)
  9. KVĚTEN (Antonín Sova)
  10. JARO V MĚSTEČKU (Antonín Sova)