Píseň.

Antonín Klášterský

Půjdeme, půjdeme pospolu v slunečním plápolu léta do polí, kde tolik koukolu a tolik modrých chrp zkvétá. Mateří douškou voní mez, půjdeme měkce tak po ní, budem se pospolu dívat dnes, večer jak na zem se kloní. Od lesa povane vlídný chlad do tíhy parné a dusné, umlkne nebe, pták půjde spat, při písni cvrčků kraj usne. V taženém stíny pak na voze letní noc lahodná sjede, budem se dívati k obloze, do dáli modravě šedé. Tiché se blesky zaskvějí, jako když někdo meč tasí, a ty tvé oči nadějí na krásné, na krásné časy...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

3. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHLED (Viktor Dyk)
  2. SIESTA (Beneš Grünwald)
  3. Sonet v jarním jitru. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. SKRYTÁ STEZKA (Alfons Breska)
  5. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  6. Pojď... (Bohuslav Květ)
  7. KDYŽ JITRO PAPRSKŮ... (František Kvapil)
  8. říjnová pohoda (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Sekáči z luk jdou. (Antonín Klášterský)
  10. V TRÁVĚ. (Adolf Brabec)