LEGENDA O FAUSTOVĚ DOMĚ.

Antonín Klášterský

Jako prázdný, mrtvý, němý, stojí starý Faustův dům, máj, jenž kol se snáší k zemi, nevzbudí jej z tichých dum; v šeru jako v lesku záře stojí, vnořen v báji svou, jako duše samotáře nad snů vlastních hlubinou. Jinak bylo v dávných letech, světla plála v duchů rej, kámen holý pučel v květech, z par kmit’ svůdný obličej; v tichou hudbu čarozvukou časem ostrý vpadnul checht, a Faust, trýzněn žízní, mukou, do skrání tu vrýval neht... Přešly věky – poetický přísvit smetly domům s čel, ale divno! Bol jen lidský do Faustových zavřen cel; nad tím domem osud visí bez proměny v každý čas, tam, kde trpěl člověk kdysi, po staletích trpí zas. Ironicky zní ta shoda, kde před řadou bájných let vším, co v nitru lidstva hlodá, zachvít chtěl se lidský ret, kde po všem pjal ucho chtivé pochybami štvaný duch, po staletích jako dříve člověk stojí – něm a hluch. A dům starý na náměstí zamčen, ztracen do snů svých, jenom v čas, kdy listí chřestí v smutných nocích podzimních, příšerný ston vzbudí spáče, ze sna v ráz je vyleká: větru hlasem Faust tu pláče zas nad bídou člověka.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

104. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XI. Již je půlnoc: všecko vůkol (Josef Uhlíř)
  2. TICHÝ DŮM. (Karel Babánek)
  3. ÚPADEK RODU. (Emanuel z Čenkova)
  4. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  5. MOTIV POSVÁTNÝ. (František Serafínský Procházka)
  6. LESNÍ STRŽ (Jaroslav Vrchlický)
  7. PODZIMNÍ (František Cajthaml-Liberté)
  8. PÍSEŇ. (Vladimír Houdek)
  9. Soše Narcissa. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SLEPÝ (Viktor Dyk)