JSME JAKO VELKÝ, STARÝ ZVON.

Antonín Klášterský

JSME JAKO VELKÝ, STARÝ ZVON.
Jsme jako velký, starý zvon. Z dobrého kovu ulit on, a nám se všem tak zdává časem, že moh’ by zníti velkým hlasem. Že rozhoupat by moh’ se v let a hřmít a zvonit v celý svět a že by mohl slyšen býti i přes bouřbouř, i přes vlnobití! V své hudby zvučné souladu znít, znít a zníti k úpadu, až druhé zvony se svým vzdorem by v jeho píseň vpadly sborem. 42 A že by mohl pozdravit svým hlasem slunný jitra svit a zářit v jitřním zlatém lesku, až vrhal zpět by moře blesků. Však bude znít jen v skon a pád ten veliký zvon, pokavad – a to se zdá tak nedohledno – v něm nebude bít – srdce jedno! 43

Kniha Pražské motivy (1893)
Autor Antonín Klášterský