LEGENDA O DALIBOROVÝCH HOUSLÍCH.

Antonín Klášterský

Kam, kam se poděly ty housle tajemné, jichž v nocech hlubokých se s věže třásl hlas? Přes mříže žaláře jich vzdechy dojemné se chvěly daleko co noc, než měsíc zhas’. Jich zvukem probudil se ze sna mnohý spáč a dlouho naslouchal pak dojat zvukům těm, jak zněl v nich tichý stesk a spjaté duše pláč a touha svobody v nich tála sladkým snem. A náhle divoce to zaskřípalo v nich, a bouřným akkordem se vlnil vzdor a hněv, jak poutem lomcoval by vězeň, ve dne tich, jak chtěl by dáti vše volnosti za úsměv. Kam, kam se poděly ty housle s písněmi? Kdes praskly, shnily pak – je dávný tomu čas. Však o té pohádce jak myslím, zdá se mi, že housle čarovné ty slyším zníti zas. Že spjati doposud, je tisknem’ k sobě blíž, a co v nich znělo dřív, že zní v nich ještě dnes ten veliký náš stesk, ta velká naše tíž, ta touha volně žít, která je duší ples. Zni, písni naše, zni! Však přijde jednou svět, a čarem tvojím spit, se dotkne prstem úst, ty svatá útěcho těch našich teskných let, on těžko pochopí, jak mohla’s tady vzrůst. Pak světem rozletí se, světem dalekým tvá nota vítězná a naše radost v ní – však dnes buď ještě dost, když vroucím hlasem tvým se aspoň někdo z nás tu ze sna probudí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

175. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U DIVADLA V MEININGÁCH. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. Až do houštin temnošera (Adolf Heyduk)
  3. Bouřná noc. (František Táborský)
  4. Po klekání. (Augustin Eugen Mužík)
  5. II. Je krásná chvíle blouznění (Bohdan Kaminský)
  6. ANDANTE. (Karel Babánek)
  7. BEZESNÁ NOC (Vladimír Frída)
  8. Komnaty nádherné... (Julius Alois Koráb)
  9. Píseň zvonů. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. IMPROMPTU. (Adolf Bohuslav Dostal)