V LET! V LET!

Antonín Klášterský

Sněť se kývá... pták se dívá, jak plá niva, tmí se les, cosi ptáka zve i láká ve oblaka, do nebes. Touhy kryje, nestiší je, křídly bije – v let, ach, let; což to hnízdo, je tak malé, a tak velký, širý svět! Sporé místem, kryto listem – ale v čistém vzduchu plout, stále výše v oblak říše dát se v pýše, prostý pout! Ale jednou, až se zvednou na pouť bědnou v chladu čas, nad bouřlivou moře plání vzpomene si hnízda zas. Chtěl by zpátky v klid ten sladký, na hruď matky chtěl by blíž jako poutník unavený, sytý změny v rodnou chýž.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

148. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pták a píseň. (Adolf Heyduk)
  2. DLE PTÁKŮ. (Antonín Klášterský)
  3. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. „VOGELFREI“ (Viktor Dyk)
  5. Sonet – epilog. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Od křovíčka... (Růžena Jesenská)
  7. V rámci idylly. (Josef Svatopluk Machar)
  8. PRVNÍ STAROSTI. (Antonín Klášterský)
  9. X. V JARNÍM DEŠTI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. JABLOŇOVÉ KVĚTY. (Jaroslav Vrchlický)