Podzim v lese.

Alfons Breska

Brunátně hoří stromy v lese a chvílemi se s větví snese sežloutlé listí v šelestu jak zlatá prška na cestu. V modravém slunci, v lesní ticha sněť kdesi zalká, haluz vzdychá, za vzdechem vzdech zní ve stromech a nové listí prší v mech. Oblohou vítr mraky honí, hned slunce plá, hned stín je cloní a lesem stromů větvemi na cestách jasní se a tmí. Závějí listů bloudím hebce, cos tiše stůně, vzdechem šepce a mroucích retů úsměvem se teskně loučí v srdci mém...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

51. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŘÍJEN V LESE (Alfons Breska)
  2. VŠEDNÍ DEN. (Emanuel z Čenkova)
  3. ŽLUTÉ LISTÍ. (Herma Pilbauerová)
  4. Jeseň v ráji. (Alfons Breska)
  5. Jeseň. (Antonín Sova)
  6. OBLAKA. (Alois Škampa)
  7. Podzimní duma. (Emanuel z Čenkova)
  8. Naladění. (Alfons Breska)
  9. Když se jeseň blíží. (Adolf Heyduk)
  10. LESEM. (Jaroslav Vrchlický)