Červ.

Alfons Breska

Červ.
Z mého srdce hloubi šeré sten se dere, starý červ to v noci tmách hlodá v jeho hlubinách. Srdce vadne, srdce stůně, štěstí vůně hořkne v jeho kalichu, červ dál hlodá potichu. Hlodá, hlodá bez ustání, v teskném štkání srdce pláče do ticha jako květ, jenž usýchá. 58 Za lístkem se lístek řine, srdce hyne, jako chorá růže schne... červ ten v hloubi neztichne. 59