Pavouk.

Alfons Breska

Spřádám jemné pavučiny v síně stíny, celou noc a celý den tkám své duše šerý sen. Spřádám vlákna kruhovitě v hebké sítě nejraději na večer, když se okny vkrádá šer. Neboť všechno, co je hlasné, světlo jasné, žití ruch a denní šum trhá hebkou přízi dum. Tiše hledím ze své sítě, neurčitě celý svět jak bledý stín jeví se mi z pavučin.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

3. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Náměsíčný. (Jaroslav Vrchlický)
  2. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. TŘI JIZBY. (Antonín Klášterský)
  4. Pavučiny. (Julius Alois Koráb)
  5. SMRT. (Otakar Auředníček)
  6. S večerem. (Jaroslav Vrchlický)
  7. I. Zní hvozdem vlhkým toužná píseň táhlá (František Leubner)
  8. VI. Smrtničko, milá kmotřičko, (František Leubner)
  9. Průvodem. (Adolf Heyduk)
  10. TOUHA PO SAMOTĚ. (Antonín Klášterský)