QUO VADIS?

Antonín Klášterský

Kam kráčíš, Mistře? Kde tvůj průvod stane, tam zvony duní, sbíhají se davy: hle, před tebou se v úctě kloní hlavy, leč vzdouvá hruď, neb velkost z tebe vane. Tys kreslil slávu otčiny své zdrané a v srdce nový vznět lil, plápol žhavý, leč potom cizí zašel's do dálavy a zmlkl navždy. Kam teď kráčíš, Pane? – Do vlasti své se vracím, nyní volné, neb tam jen klid můj čeká prach a kosti a záchvěv blaha nezměrný je prolne. Jdu, na očích by rov můj Polska měla, „Kam kráčíš?“ vždy si řekla, z minulosti se učíc, k slávě budoucí své spěla!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

96. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  2. W. W. Tomkovi ke dni 31. května 1903. (Jaroslav Vrchlický)
  3. KLEKÁNÍ. (František Taufer)
  4. LXXIX. Již ve vísce mezi bory (František Ladislav Čelakovský)
  5. VERŠE SAMOTÁŘE. (Emanuel Čenkov)
  6. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  7. PIA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Hudbě. (Eliška Krásnohorská)
  9. JSOU PRSA LIDSKÁ ZVONICÍ. (František Hais)
  10. IV. Zvon. (Eliška Krásnohorská)