XIX. Teď vím již, lásky že to nebyl žár,

Antonín Klášterský

Teď vím již, lásky že to nebyl žár, že vděčnost to jen, ješitnost jen byla, snad dětská radost z krásy mého díla, vždyť k lásce jsem jí vážný byl a stár. A za zlato já měl, co byl jen škvár, ji lákala jen odvaha a síla, a té jsem neměl... obdiv můj jen pila a hodila pak penízků mi pár. Zde, žebráku, máš, víc v mé není moci! Já zprv ji hledal, hledal den co den a volal v každé probděné své noci. Teď pochopiv a cítě smutek stáří, buď tvořím horečně neb zasmušen jen v prázdno zřím. Bol zkameněl v mé tváři.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

482. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZA STAROU LÁSKOU (Bohdan Kaminský)
  2. Intimní sloky. (Josef Svatopluk Machar)
  3. MANŽELÉ. (Antonín Jaroslav Klose)
  4. První kapitola. (Josef František Karas)
  5. Zašlé lásky. (Emanuel z Čenkova)
  6. V. Starý motiv. (Josef Svatopluk Machar)
  7. MATKA. (Antonín Klášterský)
  8. Když jsme si oustně o tom povídali, (Jan Neruda)
  9. V. STARÝ MOTIV (Josef Svatopluk Machar)
  10. 294. A tu když mi všecko dokonále (Jan Kollár)